Husův sbor Čechů a Slováků ve Švýcarsku
Husův sbor Čechů a Slováků ve Švýcarsku byl založen v březnu 1969 Přemyslem Pittrem, Olgou Fierzovou a dalšími krajany v Curychu, městě švýcarské reformace, a stal se duchovním domovem krajanů, které spojuje myšlenka křestanství, bez ohledu na náboženské vyznání. Husův sbor nepatří žádné církvi, ale sdružuje krajany, kteří se hlásí k odkazu české a slovenské reformace a chtějí uchovat duchovní dědictví našich národů i za hranicemi našich rodných zemí. Je podporován curyšskou reformovanou církví a evangelický sbor St. Peter mu poskytuje shromažďovací prostory ve své sborové budově Lavaterhaus, přímo naproti kostelu St. Peter v Curychu.
Kazatelé z celého Švýcarska, ale i příležitostné návštěvy z České republiky zde slouží při společných shromážděních každou neděli večer výkladem Slova Božího. V křesťanském duchu pravdy a lásky k Bohu a k lidem, lásky k naší vlasti a k rodnému jazyku se v našem společenství pěstuje také hudba, zpěv a kultura. V rámci možností též pomáháme krajanům v nouzi a nezapomínáme ani na naši rodnou vlast, na naše Čechy a Slovensko. Při našich pravidelných shromážděních společně zpíváme české duchovní písně, kazatelé a faráři různých církví se dělí o duchovní službu, modlitbu a výklad Bible. V současnosti to jsou: Farář Josef Beneš, 1291 Commugny Dr. Zbyněk Garský, 3007 Bern Jiří Král, 8038 Zürich Farář Bernard Martin, 145236 Concise Farářka Jana Mikolášková, 8057 Zürich Farář Jiří Přeček, 8259 Wagenhausen Farářka Mgr. Daniela Rajmonová, 8802 Kilchberg Po pobožnosti se obvykle zdržíme k diskuzi, k výměně zkušeností a názorů a novinek z naší vlasti. Občas si také s doprovodem klavíru zanotujeme české národní a lidové písně. Čas od času přineseme chlebíčky a zákusky, kávu a čaj, a uděláme si společné posezení u stolu s občerstvením. V době vánoc uskutečňujeme předvánoční besídku s kulturním programem a zazpíváme si české koledy. Pravidelně na konci černa uskutečňujeme tradiční pouť do Kostnice, k připomínce mučednické smrti, u pamětního kamene Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského. |
|
Někteří z nás jsme v Husově sboru už od roku 1969, někteří přišli později, a protože ti z generace zakladatelů, kteří přišli do Švýcarska po srpnu 1968, jeden po druhém odcházejí na věčnost, jsme vděční za doplnění našich řad novou krví. Členem sboru se může stát každý, kdo chce podpořit naše snahy, přijít mezi nás může každý, ať člen nebo nečlen.
Práci sboru vedou zvolení zastupitelé:
Pfr. Jiří Přeček, předseda
Jiří Král, jednatel
Titus Zelený, pokladník
Práci sboru vedou zvolení zastupitelé:
Pfr. Jiří Přeček, předseda
Jiří Král, jednatel
Titus Zelený, pokladník
Přemysl Pitter
1895-1976, zakladatel Husova sboru
Ve třicátých letech založil Přemysl Pitter v Praze na Žižkově Milíčův dům, domov pro děti bez domova. Za války se domov stal útočištěm mnoha nacismem ohrožených, zejména židovských dětí. Po válce budoval Přemysl Pitter v Čechách domovy pro děti z koncentračních táborů, i pro ohrožené německé děti. To mu vyneslo nejen uznání, ale i nepřátelství politické moci. Po komunistickém převratu 1948 se mu podařil útěk do Německa, kde pomáhal českým uprchlíkům. Spolu s Olgou Fierzovou, která mu po celou dobu byla pomocí a podporou, se posléze uchýlil do Švýcarska. Ve chvíli nové vlny české emigrace po násilném ukončení pražského jara ruskými tanky 21. srpna 1968 pomáhal Přemysl Pitter Čechům a Slovákům, kteří ve Švýcarsku po útěku před komunistickou diktaturou našli novou vlast. Za svou celoživotní obětavou práci obdržel Přemysl Pitter četná vyznamenání a čestný doktorát curyšské univerzity.
1895-1976, zakladatel Husova sboru
Ve třicátých letech založil Přemysl Pitter v Praze na Žižkově Milíčův dům, domov pro děti bez domova. Za války se domov stal útočištěm mnoha nacismem ohrožených, zejména židovských dětí. Po válce budoval Přemysl Pitter v Čechách domovy pro děti z koncentračních táborů, i pro ohrožené německé děti. To mu vyneslo nejen uznání, ale i nepřátelství politické moci. Po komunistickém převratu 1948 se mu podařil útěk do Německa, kde pomáhal českým uprchlíkům. Spolu s Olgou Fierzovou, která mu po celou dobu byla pomocí a podporou, se posléze uchýlil do Švýcarska. Ve chvíli nové vlny české emigrace po násilném ukončení pražského jara ruskými tanky 21. srpna 1968 pomáhal Přemysl Pitter Čechům a Slovákům, kteří ve Švýcarsku po útěku před komunistickou diktaturou našli novou vlast. Za svou celoživotní obětavou práci obdržel Přemysl Pitter četná vyznamenání a čestný doktorát curyšské univerzity.